Konec i začátek

Rok se s rokem sešel a je tu prosinec, Vánoce a (N)nový rok. Jako každý rok v prosinci začíná řádit zubatá a dorovnávat účty za celý rok. Je to až divné že každý rok co jsem doposud zažil na záchrance byl před prosincem klid a v prosinci začnou lidi odcházet. Jak úmrtí tak sebevraždy nehody atp. Proto tedy přeji všem aby se v dalším roce neocitli na účtu paní zubaté a zůstali tu o další rok déle.

V tomto roce se toho událo poměrně mnoho, a omlouvám se že již tolik nepřispívám příspěvky ze záchranky, ale mám pocit že zajímavé výjezdy se mi vyhýbají. Možná že dobře. Každopádně všem přeji aby byl celý nový rok lepší než ten co pomalu končí, všem přeji hodně štěstí a zdraví. Samozřejmě co nejvíce splněných přání.

Veselé Vánoce a Šťastný nový rok přeje Martin

RZP

Tak včera jsem prvně po 2 letech sloužil RZP, všechny papíry už jsou komplet tak jsem do toho vletěl rovnýma nohama... Asi v půl osmý první výjezd a co, mrtvička, byl jsem trochu nervózní, nakonec se z toho vyklubaly závratě tak pohoda. Asi nejhorší bylo první parere do kterého jsem přemýšlel co vše napsat.. Pohoda předáno. Následoval sekundární transport z Ústí nad Labem do Děčína a dále do Rumburka. Taktéž pohoda nádherný výlet.

Pak chvilka klidu a dostali jsme výjezd pro RLP, jenže to bylo daleko a byl by odkrytý Děčín jeli jsme my. Ještě po nás chtěli dispečeři naložit cestou zpět pacientku v domově důchodců což jsem zamítl po příjezdu na místo, které jsme museli dlouze hledat. Pacientka měla srdeční selhávání, oteklé nohy i ruce, najít a napíchnout žílu bylo obtížné leč se mi to povedlo na druhý pokus. Po konzultaci s lékařem RLP jsem podal furosemid na odvodnění, v autě pacientka dostala kyslík natočil jsem 12 svodové EKG kde byla nekompletní blokáda. Poté jsme již mazali co to šlo na interní příjem. Na závěr dne jsme měli poslední výjezd, a co to bylo? Průjem:-D a hurá domů.

Sobotní pokračování....

Jakoby spadlý horolezec v sobotu nestačil, chvilku poté co jsme uklidili auto jsme jeli na další výjezd. Rutina dalo by se říci, pacient s lehkou CMP, napíchali jsme ho a on že nikam nejede a že podepíše reverz. Ok jeho volba i když jsme ho přemlouvali. Asi hodinu poté... tiskárna chrlí lístek a telefony se začínají opět probouzet, tou dobou jsme již řádně nasraní protože v 18.15 dostat bezvědomí nepotěší ( já když přišel do banky 15 minut před zavíračkou tak mě vykopli, mě mělo za 15 -20 minut dorazit střídání... Jel jsem :-D ) Zaráží nás na papíře stejná adresa ale beze jména. Volám na číslo a zjišťuji že je to opravdu tentýž pán. Ležel v bezvědomí, prodýchli jsme ho přes ambuvak, promasírovali, napíchl sem žílu nalepil monitor. Intubace... nejde tam zavést kanyla... nic nevidím prosím sání. Odsál jsem takové cucky... koukáme co to je.. Tak kleště .... Vytáhli jsme cca 10 cm rohlíku... dál šla intubace jak po másle. Pána jsme nahodili dostal celkem 6 adrenalinu, tensamin 2x a 1x atropin.... Kdyby si ušetřil ten luxus že s náma nepojede mohl být v pořádku.. Takhle bude mít pokud přežije trvalé následky...

Horolezec- CCT

Tak první perlička letošního léta... ve 12.25 mi volá dispečer že dostanem výjezd na spadlého horolezce ale že nevědí kde přesně, ale že nám půjde někdo naproti ale že tam není signál... Měli s náma vyjíždět i hasiči. Hasiče poslali někam úplně jinam... Dojeli jsme na místo kam šlo autem kde na nás čekala holčina...Úplně mimo nevím proč jí poslali nebyla schopnost nás vést. Po cca kilometru zjistila že jsme v prdeli. Tak jsme potkali druhého který nás zavedl. Po cca kilometru lesem kdy jsme nesli dýchák, resuscitační batoh, kufr odsávačku vakuovku.... U pacienta jsem byl první doktor byl daleko vzadu. Když se dokodrcal tak jsme ho za pomoci kamarádů zraněného stáhli na zem. No na zem na brutální kopec kde nám ujížděl a padal... no mazec. Zajistil sem si žílu a jdem se pokusit o zajištění dýchacích cest. Vzhledem k tomu že letěl cca z 20 m a má craniocerebrální poranění docela nutnost. Intubace se nám asi 3x nezdařila a potřebujem rychle do auta. Pacienta jsme dýchali přes ambuvak. Konečně po 45 minutách dorazili hasiči.... Tak transport k autu několik přestávek na prodýchnutí. V autě se nám povedlo zaintubovat napojit infuze a jedem na louku kde je dohodnutý vrtulník. V 16.00 jsem měl uklizeno a sem připraven k výjezdu... Have a nice day.

KPR

Po dlouhé době jsem se naskytl u resuscitace. Ač jsem si od první chvíle myslel že to nezvládneme, zvládli jsme to. Během chvíle jsem paní zaintuboval zatímco řidič masíroval. Staral jsem se o dýchání a monitor nám ukazoval čáru. Pokračovali jsme paní dostala dvě ampule adrenalinu, do rourky na dýchání když začalo srdíčko nepravidelně tlouct napíchl jsem si žilku a lékař mi obstaral dýchání zatím co já ležel pod nohama stojícího řidiče který masíroval. Jelikož to bylo v chodbě tak metr deset široké bylo to fakt zábavný... Žilku máme tak jsem napojil infuzi pro zvýšení tlaku. Po chvíli se ukázala fibrilace tak jsem pani zdefibriloval elektrickým výbojem. Po cca 25 minutách jsme jí sebrali hrobníkovi z lopaty. Otázka je na jak dlouho ale sebrali. Následovala příprava k transportu. 5. patro malý výtah, tak že odnést pár krámů donést vakuovou matraci a ventilátor a kyslík. Na dispečink jsem žádal o hasiče na pomoc s transportem, a když vidím jak odjíždějí pod okny jinam volám na 150 (ne na 112) a po chvilce dohadování se s dispečerem a přemýšlení o tom co je to za kreténa že neví co mu asi tak před 10 minutama volal dispečink a co po něm chci z něj vypadlo že sem se dovolal do Prahy.... Super:-) nakonec nás už naši hasiči našli. Paní jsme snesli dolů a volám si na ARO. A co mi ARO řekne, nemáme lůžka ( v tu chvilku se mi vybavuje scéna ze seriálu sanitka jak jezdí s pacientem po KPR a chtějí ho udat) ještě že INT jip byl trošku milejší a vzali nás.... Super předali jsme:-)